KANADA

          Kanadu jsem taktéž navštívila díky Světovým dnům mládeže, tentokrát v roce 2002 v Torontu. Opět velice krásná a obohacující pouť, při které se mi dokonce „zázračně“ uzdravily nohy, které mě několik měsíců pořád nepochopitelně bolely a lékaři si se mnou nevěděli rady. Do lékařské zprávy pak jen napsali – bolesti přestaly během pouti v Torontu. Asi je to tím, že člověk prožívá během těchto významných duchovních událostí tolik spokojenosti, šťastní a nadšení, že blahodárné duchovní účinky pozitivně působí nejen na psychiku, ale i na celé tělo. V Torontu jsme naše skupinka mladých bydleli u jedné italské rodiny, která nás velmi přátelsky hostila. Stejně štědré a velkorysé bylo celkové přijetí tamějších lidí tvořených převážně z řad přistěhovalců. Kanaďané jsou v podstatě lidé poskládaní ze všech částí světa. Navštívili jsme také vyhlídkovou věž CN Tower, úžasné Niagarské vodopády a svatyni kanadských mučedníků, kteří zde položili své životy při hlásání evangelia. Tato poslední pouť se Svatým otcem Janem Pavlem II. byla pro mě ze všech nejkrásnější. Byla takovým milým a něžným rozloučením se zakladatelem Světových dnů mládeže. Další setkání už bylo s Benediktem XVI. v roce 2005 v jeho rodném Německu.